Nejstarší knihovnou v Blansku byla knihovna čtenářsko-pěveckého spolku „Rastislav“, založeného v roce 1862. Bylo to v době, kdy myšlenky národního obrození našly úrodnou půdu i na Moravě. O jejich šíření se zasloužil zejména MUDr. Jindřich Wankel, rodák z Prahy, který působil v Blansku jako hutní lékař v železárnách knížete Salma. V roce 1883 se dokonce ujal v Blansku návrh na zřízení obecní knihovny. Myšlenku propagoval Bedřich Kancnýř (1851-1940), úředník Okresního soudu v Blansku, který velmi aktivně pracoval ve veřejných funkcích. Při slavnostním večeru na rozloučenou s Dr. Wanklem, dne 28. června 1883, byla mezi členy „Rastislava“ uspořádána sbírka, která vynesla 30 zlatých, z nichž 21 bylo zasláno na Matici školskou do Brna a 5 zlatých věnováno na zřízení obecní knihovny. Následující veřejná sbírka přinesla další příspěvky. Celkem bylo pro knihovnu získáno 77 zlatých 34 krejcarů a knihy v ceně 15 zl. 95 kr. Jindřich Wankel, v té době z Blanska odcházející, daroval knihy v ceně 20 zl. A skříň v ceně 50 zl. Zápis o založení knihovny nebyl v protokolech obecního výboru nalezen. Avšak 18. listopadu a 13. prosince 1883 se v novinách „Moravská orlice“ objevily zprávy o založení knihovny v Blansku, zřízené na podnět a přičiněním Bedřicha Kancnýře. Ve schůzi obecního výboru konané 18. prosince 1883 byla již přijata „Pravidla o spravování obecní knihovny Blanenské“. Počátkem roku 1885 ve „Zprávě o stavu obecní knihovny za rok 1883 a 1884“ uvádí tehdejší revizor L. Kanis. Bedřicha Kancnýře také jako iniciátora jejího založení, a jako dobu měsíc červen 1883. Koncem roku 1884 měla knihovna 582 knih a poskytla v tomto roce již 2550 výpůjček. Knihovna sídlila zpočátku v budově radnice. Po prvním rozběhu následoval útlum, kdy na knihovnu bylo vynakládáno jen velmi málo prostředků z obecního rozpočtu i po opakovaných urgencích knihovníka. Toto období trvalo dlouho, téměř 20 let. Po řadě knihovníků, většinou učitelů, byl v roce 1912 knihovníkem zvolen Karel Fiala, učitel obecné školy, později její ředitel, který vykonával funkci knihovníka neuvěřitelně dlouho následujících 33 roků. Doba první světové války byla těžkou etapou pro obyvatelstvo i obecní knihovnu. Nastal útlum až k zastavení činnosti. Z této doby chybějí o knihovně zprávy , z účetních zápisů je zřejmé jen to, že obec neposkytovala na knihovnu žádné finanční prostředky. Teprve po válce byla obnovena péče o knihovnu v souladu se zákonem č. 430 Sb. o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919. Činnost knihovny byla obnovena v roce 1921, byla zvolena knihovní rada při městském zastupitelstvu a knihovně byla každoročně poskytována rozpočtovaná částka 2000 — 3000 Kč. Knihovna byla umístěna v jedné ze tříd obecné školy. V letech 1938 — 1939 knihovna obsahovala 2810 svazků. Po druhé světové válce nastal nový rozmach městské knihovny. V období 1946 — 1950 byl knihovníkem učitel Ludvík Nečas. V roce 1950 byla knihovna přestěhována do blanenského zámku. V roce 1949 vznikl samostatný blanenský okres a knihovna byla v roce 1951 úředně ustanovena Okresní lidovou knihovnou. Další rozvoj knihovny, podporovaný dotacemi okresu, ale také ideologicky striktně řízený „v socialistickém duchu“ pod dohledem Okresního výboru Komunistické strany Československa, byl doprovázen nejen vzrůstem knihovního fondu, ale také vyřazováním mnoha knih „nesocialistických“ autorů. Vedením knihovny byli postupně pověřeni Mgr. Naďa Kuběnová (1960 — 1961), Milan Hradil (1961 — 1988), PaedDr. Antonín Vévoda (1988 — 1990), Jitka Ševčíková (1991 — 1992) a Marie Kovaříková (do 31. 3. 1993, kdy byla Okresní knihovna v Blansku zrušena). K 1. lednu 1993 byla blanenská část bývalé okresní knihovny předána Městu Blansko jako novému zřizovateli. Přijetím nové zřizovací listiny městským zastupitelstvem vznikla Městská knihovna Blansko, jako příspěvková organizace. Její ředitelkou se stala Jitka Ševčíková. Situace s umístěním knihovny v prostorách blanenského zámku spolu s muzeem přispěla k realizaci návrhu na výstavbu nové budovy. Nová stavba byla projektována již s ohledem na současné potřeby knihovny. Byl vypracován projekt, který podpořilo vedení města. V roce 1997 se město spojilo s Investiční a poštovní bankou (dnes ČSOB) na výstavbu nové budovy v městském centru s tím, že banka bude mít 1. a 2. nadzemní podlaží a ve 3. a 4. nadzemním podlaží nalezne svoje nové působiště Městská knihovna Blansko. Dne 20. února 1999 byla knihovna v těchto nových prostorách slavnostně otevřena. Od začátku roku 2004 do srpna roku 2009 zastával funkci ředitele knihovny Mgr. Vladimír Jančík. V období od začátku září 2009 do konce roku 2009 byl řízením knihovny pověřen Pavel Svoboda. S účinností od 2. 1. 2010 jmenovala Rada města Blanska ředitelem Městské knihovny Blansko Mgr. Pavla Přikryla, kterého ve funkci v polovině roku 2017 vystřídal Mgr. Lukáš Dlapa. V současné době knihovna spolupracuje se studenty vyšších odborných a vysokých škol při jejich zpracovávání závěrečných prací, či při zajišťování odborných školních praxí.
Pořizování záznamů z akcí
Rádi bychom vás upozornili, že ze všech našich akcí pořizujeme zvukový, fotografický a filmový záznam. Účastí na akcích pořádaných knihovnou dáváte souhlas se zpracováním vašich osobních údajů. Více info najdete zde.
Otevírací doba
pondělí
08.30–11.30
12.00–18.00
úterý
zavřeno
středa
08.30–11.30
12.00–18.00
čtvrtek
08.30–11.30
12.00–18.00
pátek
oddělení pro dospělé, studovna
08.30–11.30
12.00–20.00
oddělení pro děti a mládež
08.30–11.30
12.00–18.00Nastavení velikosti textu
Archivy
Odkazy
Knihovna na YouTube
Administrace webu (toto není přihlášení do online katalogu knihovny)
Základní informace