Následující řádky nebudou o románu francouzského prozaika Romaina Rollanda, ale o zdánlivě obyčejné lidské vlastnosti – poctivosti. Už jsem téměř přestávala doufat, že stále ještě jsou mezi námi lidé, kteří jí oplývají a nebojí se s ní pochlubit.
Abyste rozuměli: v pondělí, 20. ledna 2014 jsem v hudebním oddělení blanenské knihovny půjčovala registrovanému čtenáři několik hudebních CD a gramofonových desek. Je z řad seniorů, velmi milý a příjemný pán. Nutno podotknout, že slabozraký. Den na to, tj. v úterý, přišel do knihovny znovu – tentokrát ale se smutným výrazem a dotazem, jak se postupuje při ztrátě výpůjčky. Po předchozí návštěvě knihovny totiž absolvoval ještě nákup v supermarketu, tašku s vypůjčenými hudebními nosiči si odložil do nákupního vozíku a při odchodu z obchodu na ni ve spěchu zapomněl. Doufal, že ji třeba poctivý nálezce odevzdá na informace, leč marně.
Dnes, ve čtvrtek 23. ledna 2014, krátce po otevření knihovny, přišla sympatická dáma (bohužel jsem se nezeptala na jméno) a uvedenou tašku přinesla. Našla ji totiž pohozenou kdesi u řeky a podle obsahu pochopila, kam patří. Já jsem svoji radost sdílela se svým okolím, vč. uvedeného čtenáře a nyní s vámi, kteří čtete tyto řádky.
Ty, který jsi tašku našel jako první – příště až objevíš něco, co ti nepatří, neházej to prosím jen tak, kam tě napadne.
Poctivé nálezkyni touto cestou ještě jednou velice děkuji jak za Městskou knihovnu Blansko, tak především za našeho čtenáře.
RSS články
Facebook
