Když jsem odkládala dočtený třetí díl volné trilogie Milénium Stiega Larssona Dívka, která kopla do vosího hnízda, cítila jsem zvláštní prázdnotu. Už nikdy se nesetkám s investigativním žurnalistou, žijícím poněkud nevázaný život, Mikaelem Blomkvistem, mužem sympatickým tak, že snad každá žena zatouží podobného chlapa potkat v životě aspoň jednou a s dívkou, splňující všechny atributy tajuplné femme fatale, v níž se snoubí tvrdost s křehkostí a zranitelností, geniální a totálně nepřízpůsobivou nekonvenční hackerkou s fotografickou pamětí – Lisbet Salanderovou. Všechny tři svazky patří do žánru kriminálního thrilleru, přesto mají ještě něco navíc: chytí čtenářovu pozornost a ten, kudy chodí, tudy na ně myslí. Strhne ho způsob autorovy práce s textem, soustředěný na popis a dialogy, dynamickým způsobem přepínající mezi dějovými linkami a prostředím, pečlivě vykresleným do nejmenších detailů. Oba hrdinové začínají pátráním po čtyřicet let staré nevyřešené vražedné kauze, v níž se odkrývá temná rodinná historie průmyslového klanu Vangerů. V dalších dvou dílech se Larsson zaměřuje na Lisbet Salanderovou. Ukazuje, jak jí trauma z dětství – znásilnění – ovlivnilo další životní kroky. Odhaluje její minulost, která vede do nejvyšších politických pater, v nichž se skrývá ruský špion Alexander Zalaščenko, její otec. Lisbet se ocitá v rukou státní spravedlnosti. Aby odvrátila podezření ze tří vražd, kterých se nedopustila, rozplétá s Mikaelem nejen svou minulost, ale především odhaluje zkorumpované politiky, kteří dopustili, že se stala obětí zneužívání.
Do českých kin právě vtrhl dánský film, natočený podle prvního dílu Muži, kteří nenávidí ženy. Že se mimořádně povedl, svědčí jeho úspěšné tažení Evropou a především obsazení, kterému režisér Niels Arden Oplev věnoval zvýšenou pozornost. Velkým překvapením je především charismatická hlavní představitelka, islandská herečka Noome Rapace, která jako by Lisbet z oka vypadla. A třebaže neexistuje – zatím – knižní pokračování, těšme se aspoň na ta filmová.
RSS články
Facebook
