Zastihla nás smutná zpráva o smrti naší emeritní ředitelky, paní Jitky Ševčíkové, která celý svůj profesní život zasvětila knihovnictví a v roce 2015 získala i titul Velkomoravská knihovnice. Zasadila se o výstavbu prostor aktuální knihovny, stála mimo jiné u zrodu myšlenky a následné realizace repliky praporu čtenářsko-pěveckého spolku Rastislav a jako odpovědná redaktorka se podílela na vydávání regionálních publikací o historii blanenské knihovny, spolku Rastislav a díky svému dlouholetému působení v knihovně blanenské nemocnice i o historii ranhojičů, lékařů a porodních bab na Blanensku.
Upřímnou soustrast nejbližší rodině a pozůstalým.

Připojujeme vzpomínku našeho bývalého kolegy Pavla Svobody:

Jestli měla moje kolegyně Jitka Ševčíková na něco celý život, respektive od svých studentských let na knihovnické škole v Brně až do svých osmasedmdesáti let štěstí, tak to byli skvělé knihovnice a knihovny po celém okrese Blansko.
Po maturitě na knihovnické škole v Brně (1963 ) působila v Blansku jako metodička okresní knihovny, následovala práce v Boskovicích a opět návrat na Blanensko. S láskou vzpomínala na staré knihovníky především z malých obcí, kteří se této činnosti plně a s nadšením věnovali. Spolu s nimi pozvedla jejich úroveň, snažila se obstarávat jim solidní literaturu a v neposlední řadě se zasadila o to, aby dostávali, byť jen symbolickou odměnu za tuto práci.
K 1. lednu 1993 byla blanenská část bývalé okresní knihovny předána Městu Blansko jako novému zřizovateli. Přijetím nové zřizovací listiny městským zastupitelstvem vznikla Městské knihovna Blansko, jako příspěvková organizace. Její ředitelkou se stává až do roku 2003 Jitka Ševčíková. Tehdy se začalo přemýšlet o výstavbě nové knihovny. V roce 1997 se město spojilo s Investiční a poštovní bankou (dnes ČSOB) a zahájilo výstavbu nové banky a knihovny v městském centru. To byly nejkrásnější chvíle jejího knihovnického života když 20. února 1999 byla knihovna v těchto nových prostorách slavnostně otevřena.
Stála u zavádění elektronických knihovnických systémů. Její jméno je spojeno s pořízením velmi zdařilé repliky léty poničeného praporu čtenářského a pěveckého spolku Rastislav, na jehož originále se podílel Josef Mánes.
Jako odpovědná redaktorka se podílela na vydávání knih ( Dějiny městské knihovny v Blansku; Rastislav: blanenský čtenářský a pěvecký spolek: 1862–1920; Ranhojiči, lékaři a porodní báby Blanenska, Kunštátska a Boskovicka; Dissertatio de peste = Pojednání o moru.
Od roku 2015 jí patří titul Velkomoravská knihovnice. Především za přínos k poznání historie čtenářství a knihovnictví v regionu, za cílevědomou práci při vyhledávání archivních dokumentů a podkladů pro zpracování regionálních publikací.
Knihovnictví se věnovala i po svém odchodu do důchodu – vedla Lékařskou knihovnu Nemocnice Blansko. V této organizaci vybudovala příjemné a především pro zdravotní personál a pro lékaře potřebné informační pracoviště s kvalitním fondem.
Až někdy půjdete kolem studánky U srnce, která je součástí Lesnického Slavína a nachází se u Doubské cesty z Adamova k Máchovu pomníku, najděte si na palouku borovici vejmutovku a v jejím stínu památník Pocta knize. Do kamene je tu vytesán citát anglického filozofa a spisovatele Johna Ruskina – Knihy jsou lidem tím, čím perutě ptákům. I tento památník vznikl díky iniciativě mé kolegyně Jitky Ševčíkové.
Čest její památce!

(foto: Marta Antonínová, web Zrcadlo Blanenska a Boskovicka)