Svatovalentýnská soutěž 2014 vyhlašuje výsledky

Kytička, bonboniéra, plyšová hračka, hrneček…

To a mnoho jiných věcí většinou v růžové nebo červené barvě nachází svého majitele každého 14. února. Tento den se už mnoho let ve světě, a pár roků také u nás, slaví svátek svatého Valentýna.

A co takhle zamilovaná báseň? I ta může být krásným a netradičním dárkem.

Městská knihovna Blansko letos vyhlásila již pátý ročník Svatovalentýnské soutěže, do které mohl svůj příspěvek poslat každý, kdo někdy napsal milostné verše. Každá báseň, která oslavuje lásku ve všech jejích podobách, je pro nás důležitá a rádi jsme ji do naší soutěže přijali. V prvních únorových dnech to vypadalo, že odvahu pochlubit se svým básnickým uměním mají jen muži. Postupně se ale přidala něžnější polovina lidstva a v poslední únorový den jsme měli 48 příspěvků. Přestože žen bylo z celkového počtu šestnácti účastníků víc než mužů, odborná porota vybrala do konečného hodnocení bez určení pořadí tři muže.

Děkujeme všem zúčastněným, výhercům gratulujeme a ostatním přispěvatelům přejeme mnoho krásných nápadů do dalších literárních děl.

Vítězná díla bez určení pořadí se svolením autorů přikládáme.

David Varner

Ranní pocity

Zasadili jsme semínko, malé a bezbranné,

Květinu nikdo z nás troufalých netuší,

Pocity šeptají zlehka a zoufale

Přes vatu nacpanou hluboko do uší.

 

Zraněná oblaka s rosou se líbají,

Koukám Ti ve tmě potají do očí,

Dnes je noc ztracených, dnes se sny nezdají,

K ránu se kola dne ospale roztočí.

 

Dávno Tě znám z reklamy na lásku,

V tichu se smích drolí jak kamení,

Jsme jenom rám na svatém obrázku,

Ani Verve z rádia na tom nic nezmění.

 

Ladislav Nejezchleb

Bez

Jako oheň bez dříví,

… vyhasne.

Jako řeka bez potoků,

… vyschne.

Jako žíznivý poutník bez vody,

… zemře.

Jako noc bez hvězd,

… potemní.

Jako den bez slunce,

… zešedne.

Tím vším je láska,

… BEZ.

 

Michal Kala

Hledám ženu

„Hledám ženu, která věří

nač je život stvořený,“

ideály po pár letech

často však jsou bořeny

 

„Změň se, muži!

– Nevrč, ženo!“

ozývá se stále dál

oba nějak nerozumí

jaký divný jev se stal

 

Slova sladká ubývají

pohodlnost krade snění

den za dnem se oba mění

co bylo hezké

dávno není

 

Pro ni starý, pro něj stará

titul berou k adopci

co je naplat

že však oba

ještě nejsou důchodci

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments