V roce 1868 dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili český tělocvičný spolek Sokol. Po celé zemi začaly vznikat jednotlivé župy.
Blanenská byla ustavena na valné hromadě 4. listopadu 1892, starostou zvolen Richard Ježek, Zdeněk Klíma jeho náměstkem a náčelníkem Josef Zřídkaveselý. Vše se odehrálo v 7 hodin večer v místnostech tehdejšího Kunertova hostince.
O rok později se konal v Blansku první župní slet v továrních prostorách starosty Sokola Richarda Ježka. Začátky měli nadšení blanenští Sokolové těžké. Cvičilo se v měšťanské škole chlapecké, větší schůze, divadla a zábavy probíhaly v Ježkově hotelu.
Díky urputnosti, umanutosti a touze rozvíjet aktivní společenský život se poměrně rychle zrodila myšlenka postavit budovu – sokolovnu. Ta by se stala centrem sokolského života. První sbírka na ni se uskutečnila na jaře roku 1919, v roce 1921 byla vyřízena bezúročná půjčka a Sokolům se podařilo díky nejrůznějším kulturně-společenským akcím zvýšit peněžní hotovost. V témže roce koupili od Huga Matušky 5987 metrů čtverečních staveniště na tehdejší Tyršově třídě. Odpracovali bezplatně 25 tisíc brigádnických hodin. Plány vypracoval architekt Karel Kotas, provedení stavby bylo svěřeno Josefu Jalovému za neúnavné součinnosti s Františkem Křenkem (sám odpracoval zdarma 600 brigádnických hodin).
4. června 1922 byl položen základní kámen. O rok později, 9. června 1923, se sokolovna slavnostně otevírala.
Od počátku plnila roli základny sportovního a kulturního života města Blanska. Prostná zde cvičili muži, ženy, dorost i děti, azyl tady našel jako první šermířský oddíl, své místo měla knihovna, bohatě se rozvíjel divadelní soubor, vedený několika režiséry, především však Richardem Polanským, Vladimírem Hřebenem a Aloisem Tichým.
V zimě probíhaly nejen divadelní premiéry, ale také plesy a nejrozmanitější pořady pro děti, na venkovním hřišti se bruslilo. Sokolovna naplňovala svoje poslání – zastřešovala (obrazně i fakticky) bohatý blanenský společenský život. Zastavila ho až 2. světová válka.
Budova, kterou Sokolové hýčkali, s láskou o ni pečovali, věnovali jí stovky hodin svého volna, se bohatě odměňovala krásou, funkčností interiéru, zázemím v podobě divadelních šaten a výborným stavebním provedením.
Devadesát let od jejího slavnostního otevření chce připomenout dokumentární výstava, která bude mít slavnostní vernisáž v pátek 3. května 2013 ve výstavní místnosti Městské knihovny Blansko a lze ji navštívit do 31. května 2013 v provozní době knihovny.
Díky spojenému úsilí tří blanenských paměťových institucí – Státního okresního archivu Blansko, Muzea Blansko a Městské knihovny Blansko – budou představeny dokumenty, které ještě nikdy vystavovány nebyly.
Sokolové byli pečliví a pro budoucnost uchovali řadu dokladů, týkajících se samotné stavby. Zachovaly se i pokladní knihy, fotografie, časopis Mosty a další cenné historické prameny
Zveme tímto na výpravu do dějin našeho města. Mělo sice v roce 1923 jen 4 tisíce obyvatel, ale jak tato výstava dokládá, naši předkové se činili. Budiž nám jejich konání inspirací i pro dny příští.
Organizátoři výstavy děkují tímto prvnímu místostarostovi města Blanska Ing. Jiřímu Crhovi, který nad výstavou převzal svoji osobní záštitu.
RSS články
Facebook
