Přiznávám, vyrostla jsem na dnes už klasických dílech Eda McBaina, Agathy Christie, Maj Sjőwall, Pera Wahlooa, Rexe Stouta, Jamese Hadleyho Chase a Raymonda Chandlera. Překladatelé stejně jako čtenáři si jejich originální zápletky i svérázné detektivy užívali. Po listopadu 1989 vtrhli na československý knižní trh zahraniční autoři a autorky, které nikdo neznal, a zorientovat se nebylo věru lehké! Ale zběhlý čtenář si poměrně rychle našel ty „své“. Kdo četl detektivky, měl žně. Což teprve, když se v r. 2008 prostřednictvím brněnského nakladatelství Host na scéně objevil Švéd Stieg Larsson a jeho famózní Milénium! Vysoko nasazená laťka vyprovokovala řadu vydavatelů k podobnému více či méně úspěšnému pokusu. Brno nedohnali. Jedno z nejlepších českých nakladatelství Argo se mu aspoň přiblížilo a přivedlo na detektivní scénu mladou a nezkušenou Cassie Maddoxovou. Vymyslela ji irská spisovatelka a herečka Tana Frenchová a hned za svůj první román „V lesích“ z roku 2007 získala v tom následujícím Cenu Edgara Allana Poea.
Nemohla jsem si ji, protože jsem chtivá nových literárních zážitků, nechat ujít a pustila se do téměř šestisetstránkového psychologického kriminálního thrilleru „Podoba“ (Argo 2011). Cassie už nepracuje v oddělení vražd, má trauma z odchodu a rozchodu se svým parťákem Robem a plácá se životem do okamžiku, než se objeví mrtvola mladé dívky, která vypadá, jako by jí z oka vypadla. Úkol dostane zdánlivě prostý: infiltrovat se mezi podivnou čtveřici vysokoškolských studentů, kteří se odstřihli od rodinných i společenských vztahů a žijí poněkud netradičně ve zchátralém zděděném rodinném sídle. Policie jim vědomě lhala, aby získala čas a našla mezi nimi vraha. Postupně, jak se příběh rozvíjí, odkrývají se jejich vzájemné vazby, až jeden z nich nachytá Cassie na naprosté banalitě (zavražděná nesnášela cibuli) a donutí ji k přiznání. Tana Frenchová (ročník 1973) si jako se svými hrdiny i se čtenáři hraje a když už to vypadá, že jsou v cíli, srazí zúčastněné novou indicií a začíná znovu. Zná dobře princip „deux ex machina“, ví, že v nejlepším se má přestat, dovede znamenitě díky typicky ženskému zkoumání drobností charakterizovat hrdinu, ponechává mu dostatečně dlouho třináctou komnatu. Zkrátka – na detektivní a kriminální scéně se objevila nástupkyně dam Agathy Christie, Ruth Rendellové a Dorothy Sayersové, které by na ni byly pyšné.
RSS články
Facebook
